Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka obce

Virtuální prohlídka obce

Aktuální teplota

24.7.2017 12:36

Aktuální teplota:

23,6 °C

Vlhkost:

50,7 %

Rosný bod:

12,8 °C

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • Po polsku
  • Deutsch

Obsah

                    HISTORIE OBCÍ MNÍŠEK A FOJTKA


                    První usedlosti v naší obci vznikaly ještě před husitskými válkami. Byly budovány podél lesní stezky, ze které později vznikla říšská silnice z Liberce do Frýdlantu.   

               Obec Mníšek. Nejstarším dokumentem, ve kterém je zmínka o Mníšku, je poplatnický rejstřík (urbář) z roku 1381. V této době bylo v Mníšku 18 selských usedlostí, 2 pily, 1 mlýn na obilí a 1 mlýn na tříslo. K těmto usedlostem patřilo 490 korců (=141 ha) pozemků. Mníšek tehdy patřil k panství Frýdlant. To potvrzuje také zápis v urbáři panství z roku 1409.   

              Hrad a město Frýdlant, stejně jako jeho široké okolí, patřilo již od 13. století pánům z Bibersteina. Rod pocházel ze Saska. V Českém království se usadil Rulko (Rudolf) z Bibersteina, když v roce 1278 koupil od krále Přemysla Otakara II. hrad Frýdlant. Svého času byla ves Mníšek příslušenstvím hradu Hamrštejn, také majetku pánů z Bibersteina. V průběhu historie připadly vsi příslušné k tomuto hradu k újezdu Libereckému. Když v roce 1551 Kryštofem z Bibersteinu vymřela frýdlantská větev rodu, neuznala česká komora dědické nároky jeho lužických příbuzných a převzala majetek jako odúmrť spadlou na krále.

                V roce 1558 bylo panství prodáno císařskému radovi Fridrichovi z Redernu. Redernové drželi Frýdlant a Liberec pouhých 70 let. Přesto se jejich působení výrazně zapsalo do dějin kraje jako éra značného hospodářského rozkvětu. Za účast ve stavovském odboji 1619 - 1620 byl Kryštofovi z Redernu Frýdlant zkonfiskován a v roce 1622 získal panství Albrecht z Valdštejna. Ten byl císařem povýšen do šlechtického stavu s titulem vévoda z Frýdlantu. Po Valdštejnově zavraždění roku 1634 v Chebu se majitelem frýdlantského panství stal Matyáš hrabě Gallas. Po smrti posledního Gallase, Filipa Josefa, zdědil statky jeho synovec Kristián Filip hrabě Clam, který spojil své jméno se jménem vymřelého rodu na Clam-Gallas. Clam-Gallasové drželi Frýdlant až do roku 1945.

                Jméno obce pochází podle jazykovědců od slova "mníšek", které je zdrobnělinou od "mnich".To vzniklo zřejmě volným překladem německého názvu obce "Einsiedel", který má původ v pojmu "Einsiedler", tj. poustevník.

               K dominantám obce patří barokní kostel zasvěcený sv. Mikuláši. Původní dřevěnou modlitebnu z kůlů nahradili frýdlantští Redernové v roce 1570 kamenným kostelíkem. K dnešnímu kostelu byl položen základ 3. 6. 1739. Kostelní věž byla do současné podoby vyzvednuta roku 1774. Kostel je státem chráněnou památkou, stejně jako fara z roku 1767 a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1861.

                 Škola. Před rokem 1700 se vyučovalo v soukromém domě č. 83, který vyhořel. Po dobu výstavby nové dřevěné školy s prkenným přístavkem (byt pro učitele) byla škola na faře. Roku 1820 byla postavena kamenná škola i s bytem pro učitele, která stojí dodnes. Navštěvovalo ji 322 žáků z Mníšku, Oldřichova v Hájích, Fojtky a Filipova. V roce 1878 byla zahájena stavba nové školy, ta pak byla rozšířena roku 1912 a dnešní podobu získala roku 1957.
                  Pošta byla založena 11. 4. 1867, veřejná telefonní stanice byla uvedena do provozu 1. 7. 1901. Železniční stanice na trati Liberec - Frýdlant byla postavena a do provozu uvedena 31. 7. 1906.
                  Přehrady. V letech 1904 až 1906 byly na území obce postaveny dvě malebné údolní přehrady. Na hranici Mníšku a Fojtky, na potoce Fojtka, stojí vodní dílo stejného jména. Hráz je vystavěna z lomového kamene a je dlouhá 146 m. Nádrž má plochu 8,75 ha a zadržuje 250 000 krychlových metrů vody. Na druhé hranici, mezi Mníškem a Novou Vsí, je na Albrechtickém potoce vybudována přehrada stejného typu s názvem Mlýnice. Délka hráze je 195 m, výška 21,5 m, plocha 7 ha a zadržuje rovněž 250 000 krychlových metrů vody. Přehrady byly postaveny po sérii katastrofálních povodní, které přišly v období 1846 - 1888. Účel těchto přehrad byl dvojí: ochrana před povodněmi a zásobárna vody v suchých měsících.

                    Obec Fojtka. První zmínka o obci Fojtka je z roku 1559 v Městské knize liberecké. Fojtka byla součástí libereckého panství, lesy však patřily panství frýdlantskému. Obec Fojtka leží podél potoka stejného jména. Název obce je patrně odvozen od "Vogt" (správce vrchnostenských statků), který zde bydlel v domě č. 11. Podle prvních záznamů bylo v obci Fojtka ve druhé polovině 16. století 14 sedláků, 4 zahrádkáři a 7 domkářů. Fojtka sdílela s Mníškem podobné osudy.
                    Uprostřed obce stojí kaple z roku 1865, která měla zvon o průměru 47 cm a váze 55,5 kg. Byl sňat 11. 12. 1917 pro válečné účely. Nový zvon z roku 1923 též padl za oběť potřebám 2. světové války. Druhá kaple, která stála při staré poutní cestě u č. 4, byla roku 1960 zbořena. Třetí kaple u domu č. 51, pocházející z roku 1833, byla rovněž zbořena.
                    Dne 1. 10. 1873 bylo zahájeno vyučování na expozituře školy ve Fojtce a výnosem z 8. 7. 1874 byl uznán nárok Fojtky na dvoutřídku. Hned v prvním roce bylo zapsáno 175 žáků a počet přes 100 žáků se udržel až do roku 1920. Pošta zřízena nebyla, Fojtka příslušela do Mníšku.
                     Fojtka je velmi pitoreskní obec obklopená horami a lesy. Od jihozápadu je chráněna Dračím vrchem (675 m n.m., vyhlídkový bod), na jehož svahu je ojedinělý výskyt chráněného tisu červeného (Taxus baccata). Roste a zmlazuje se tu na 100 stromů. Tisovým hájem vede naučná stezka.

                      Po druhé světové válce se obě obce postupně osídlily českým a částečně i slovenským obyvatelstvem, čímž se pronikavě změnil jejich ráz. V roce 1960, kdy došlo ke změně územního členění, byla Fojtka připojena k Mníšku.

                       Podrobnější informace o historii lze nalézt v knize První česká kronika obcí Mníšek a Fojtka (autorem je současný kronikář Mgr. Ladislav Ulrych), kterou vydala obec Mníšek v prosinci 2004.